Jak jsme málem přišli o Rychlé šípy!

Ve své autobiografii Život v poklusu píše J. Foglar o pověstném “motýlu ve tváři”, zdánlivě bezvýznamné náhodě, která ale mění lidské osudy. Pár se jich přihodilo i na podzim 1938.

Počátkem toho roku odešel Foglar ze svého dlouholetého zaměstnání u firmy Oskar Stein do propagačního oddělení Melantrichu. Na jednu stranu šťastný, že se vymanil z ubíjející práce fakturanta, na druhé straně pln obav, co ho čeká. Jen pár dní po nástupu píše svým bývalým spolupracovníkům: “Zajímavá práce a celé prostředí mne tak uklidňuje, že ani sám sebe nepoznávám. Demokratické jednání nás všech mezi sebou, mužné a přímé, léčí mou udupanou sebedůvěru…” Ale zároveň si ve stejnou dobu v deníku stěžuje: “Doma jsme s Pumíkem nešťastní, že jsem šel k Melantrichu.”

Při své nové práci, sestávající z vymýšlení reklamních sloganů, čtenářských soutěží a dalších propagačních nápadů pro různé seriály a časopisy Melantrichu, stále vede kluby v Mladém hlasateli a píše do něj i občasné články. Hlasatel již několik let vede Břetislav Mencák. V září se rozběhne již IV. ročník, bohužel nevydrží dlouho. Vyjdou pouze čtyři čísla a mobilizace a podpis mnichovské dohody vydávání uzavřou, prý kvůli nedostatku papíru. Jestřáb je s tím nespokojen a uvažuje o tištění alespoň nějakého cyklostylovaného časopisu pro chlapce. Jistě ho k tomu podnítil i úspěch dvojkařského věstníku Čigoligo, který se takto v několika stech výtiscích šíří mezi skauty po celé republice.

RSSS

Vydavatelství během tiskové pauzy týkající se více titulů spustí vlnu propouštění, která vyplaví i B. Mencáka. Na jeho místo nastoupí Karel Bureš, s tím, že J. Foglar by mu měl pomáhat. V pátek 18. 11. 1938 dopoledne to jede probrat s ředitelem Melantrichu Šaldou. Veze mu ukázky své práce a nápady na časopisecké novinky. Možná je mezi nimi i kreslený seriál na zadní stranu týdeníku. Bohužel odchází zdrcen, Šalda mu místo nedává, tak Jestřáb přemýšlí o odchodu z vydavatelství a uzavření této životní kapitoly. Do večera se ovšem rozmyslí a rozhodne se zabojovat. Píše řediteli dopis, který mu veze do Košíř a sláva, v pondělí se z pracovníka propagačního oddělení konečně stává vysněný redaktor, jenž si radostně poznamenává: “Mám se stěhovat do redakce M.H.” a druhý den dodává: “Dobře se mi to líbí.”

Nad kresleným seriálem pro Hlasatel marně doma přemýšlí jen o pár dní později. Ale hned druhý den ráno, 30. listopadu, vytváří v redakci seriál “Černí jezdci řádí” a 4. prosince již konkrétní scénář prvního dílu. Je to právě den poté, co se Mladý hlasatel po více než dvou měsících vrátil ke čtenářům. Foglar si bohužel do deníku nepoznamenal, kdy přesně se potkal s Janem Fischerem, kterého požádal o ilustrační část. Ale víme, že už za dvanáct dnů byl Hlasatel i s komiksem vytištěný a mířil ke čtenářům.

Šlo tedy o souhru šťastných okolností v nešťastné době, kdy Mnichov přerušil vydávání Hlasatele, Melantrich se rozloučil s B. Mencákem a Jestřáb zabojoval o svůj sen. Nebýt toho, možná by žádný Mirek Dušín nezachránil Jarku Metelku před Černými jezdci. Kdoví… 

RSS

Jak to bylo dál se dočtete ve zbrusu nové velkoformátové knize Rychlé šípy: původní kresby a scénáře. V ní objevíte ukázky mnoha Foglarových náčrtů, poznámek a především scénářů, které pro své výtvarníky připravoval. A zároveň si jejich naplnění můžete zkontrolovat na neupravené verzi komiksu, tak jak ji Jan Fischer či Marko Čermák předávali tiskárně. 

Originály komiksů J. Foglara a J. Fischera můžete na vlastní oči zhlédnout od 12.12.2024 na výstavě Jsme klub Rychlých šípů! v Muzeu literatury.