Jestřábova stínadelská trilogie patří mezi jeho nejznámější knihy. Ale jen opravdoví znalci vědí, že v plánu byl ještě 4. díl. Ale zatím nikdo neznal jeho obsah a netušil, že byla napsána i první strana knihy s pracovním názvem Kdo byl Jan Tleskač? Začtěte se tedy poprvé do první kapitoly – Návštěva v černém oděvu a nechte pracovat fantasii nad poznámkami k celkovému obsahu v obrázcích.

 

Začato v neděli 25. 9. 1994.

Návštěva v černém oděvu

Kocouří hrádek se tyčil nadále na jednom z mála stínadelských svahů a jako by nic nevěděl o tom, co se zde událo v posledních měsících za události. Někteří staří obyvatelé odešli na věčnost a v domě kdysi dávno tak rušném, bylo zase ticho, jen záplavy zdivočelých a věčně hladových koček zde po dávno opuštěných půdách rušilo klid.

V útulné klubovně Rychlých šípů ještě po několik týdnů za tak vzrušujícími událostmi měli hoši co dělat, aby čtenářům Tam-Tamu vyložili všechny ty příhody, nešťastný koš s hrůzným obsahem byl odnesen policií – a mohl být nadále opět klid, kdyby… Kdyby jeden ze senzachtivých reportérů náhodně při odnášení koše neudělal ten nežádoucí snímek, který pak proběhl všemi obrázkovými časopisy a nezpůsobil znovu úžas a otřes mezi čtenářstvem. A tak si lidé s hrůzou a odporem prohlíželi zcela zřetelné pozůstatky nešťastného chlapce Karla Dymoráka, který v koši zemřel hladem a zimou. Byl to opravdu nezapomenutelný pohled na tu pokroucenou dětskou kostru, která se zjevila lidem po otevření koše.

Proto ono se také vyděsilo Bratrstvo kočičí pracky, když čirou náhodou po lovu na některou zdivočelou kočku koš otevřelo! Nebylo to mokré prádlo některého z nájemníků, byl to koš smrti, s neuvěřitelnou nešťastnou náhodou. A hoši Rychlých šípů, když o všem tom pořád znovu a znovu hovořili i psali do posledních čísel Tam-Tamu, téměř sebou až trhli, když se náhle ozvalo tiché zaklepání na dveře klubovny. Kdo to může asi být?

„Rychlonožko jdi otevřít! Vyzval Mirek toho známého strašpytla, který právě seděl nejblíž dveřím.

„Já né – já nepůjdu, ať jde otevřít tady Jarka, ten je starší!“ vymlouval se Rychlonožka a poposedl si dále od dveří. Jarka tedy otevřel a ve dveřích se objevila osoba, spíše žena než dívka, zahalená do černého smutečního oděvu, tiše pozdravila a vstoupila na Mirkovo pozvání dovnitř. „Jsem tady dobře v klubovně Rychlých šípů?“ zeptala se, a Rychlonožka teď už odvážněji prohodil: „No jistě, že jste! Vždyť máme nápis na dveřích!“

Přidejte se k ostatním, kteří odebírají náš pravidlený informační email.

Shrnutí novinek, upozornění na nové výzvy a programy nadace. 

Děkujeme za důvěru! Pokud máte nějaký dotaz, neváhejte se na nás obrátit. Přejeme pěkný den.